Citáty a romantika

O PRÁCI A ZAHÁLCE:

Co máš udělat, s tím neotálej.

Má-li včelař štědrou ruku, mají včelky zlaté nožky.

Co chceš mít udělané nejlíp, to si udělej sám.

Chléb s medem honí do práce líp než hůl.

Kdy bydlí pracovité ruce, tam hlad nemůže.

Příprava ušetří síly.

Kyselá práce, sladký odpočinek.

Rozdělané ještě není dodělané.

Jedno po druhém uděláš dřív než všechno najednou.

Od poloviční práce nemůžeš čekat celý užitek.

Ústa nedohoní, co ruce zmeškají.

Šikovná kuchařka i ze stračích nožek hostinu udělá.

Housle ať živí chromého, zdravý chop se pluhu.

Pot na polích do měšce, pot na tancovačkách z měšce pomáhá.

Pole prozradí,jaký rolník ho oral.

Moudrý hospodář první vstává a poslední jde spát.

Hospodář potřebuje oči i vzadu.

Hospodyně nekrmí husy pro jejich kejhání.

Horník dobývá stříbro ze skály , rolník z brázdy.

Vyhovíš-li zahradě, vyhoví ona tobě.

Hotová práce je měkké lůžko.

Poctivá práce dělá poctivou odměnu.

Černý mlynář a bílý kovář za moc nestojí.

Líná chůva ráda makovičky vaří.

Lenoch se kvůli vstávání bojí i lehnout.

Lenoch nikdy nepocítí, co vlastně je odpočinek.

Kdo nejvíc o práci tlachá, rád dělá nejmíň.


O BOHATSTVÍ A CHUDOBĚ:

I čest je jmění- a větší než  pytel peněz.

Bez práce a potu nepříjde se k zlatu.

Z haléřů vyrostou tolary.

Plný měšecrád nahlas cinká.

Hotové peníze mají usměvavé oči.

Cesta k penězům je kluzká.

Čím bohatší pán, tím chudší poddaní.

Kde jsou peníze, tam se vetře čert, kde nejsou, tam taky.

S bohatstvím srdce tvrdne, s chudobou rostou závistivé oči.

Slípka ať je černá, hlavně že jsou vejce zlatá.

Čím lepší časy, tím horší lidé.

Za bohatými děvčaty chodí dohazovači zdaleka.

Zlatý měch si stříbrnou truhlici za nevěstu hledá.

Zlatý prsten z hliněného srdce zlaté neudělá.

Není umění být štědrý z cizího měšce.

Plný měšec lítá po světě, prázdný musí sedět doma.

Radši zaplacenou chatku než zadlužený statek.

Chudého se peníze bojí.

Dluh je kruté jařmo.

Marnotratník sám sebe okrádá.

Zasloužený groš prospívá víc než nalezený zlaťák.

Šetři, když máš, a budeš mít, když mít nebudeš.

Málo je přece jen víc než nic.

Je málo rukou, které nerady berou.

Pro půjčku jdi pomalu, ale rychle ji vrať.

Žádná slepička nechce hrabat zadarmo.

Dávej, dokud máš.

Nejbohatší je ten, kdo nejmíň potřebuje.

Tučná kuchyně- hubené měšce.

Nejkratší cesta do Mizerova vede přes krčmu.

Nouze je přísná učitelka.

Hladovému není žádná kůrka tvrdá.

Chudému je po celý rok každý den postní.

Nouze má chromá křídla, když má jít z domu.

Nouze plodí nouzi.

Žebrákům chléb nesplesniví.

Žebrácká hůl je z trpkého dřeva.

Sytý hladovému nevěří.

Do Bohatic jel a do Chudic přijel.

V prázdné mlýnici žádné myši nezůstanou.

To z naší roboty rostou pánům převislé břichy.

Při výprasku si bohatý hlídá tvář, chudý oděv.

Maso sežere pán, kosti ať hryže robotník.

Král bere první.

Zlatému teleti svět rád slouží.

Měšce otevírají dveře vězení.



O DOMOVĚ A VLASTI:

Co není dobré doma, ani v cizině není k ničemu.

Lidé za horama taky jedí chleba.

Srbožrouti se rozplynuli, Lužičtí Srbové tu zůstali.

Lužickému Srbovi pýcha sluší jak žebrákovi prsten.

Německý žebrák i srbský chleba sní.

Lužický Srb má dvoje má dvoje ústa, srbská a německá.

České kozy mají lůj za ušima.

Vítr z Čech nám přináší zpěvavé ptáky.

Větry z Polska přiženou psí zimu.

Daním je jedno, zda musí do Prahy či do Drážďan.

Ani Praha, ani Lipsko ti na rozumu nepřidají, příjdeš-li tam bez hlavy.

Stará práva- staré křivdy.

Staré zvyky jdou s námi do hrobu.



O JEDNOTLIVCI A SPOLEČNOSTI:

Něčí smrt- něčí chléb.

Zlí lidé- zlé časy.

Kočičí hra, myší utrpení.

Půjde ti o kabát, budeš-li se drát trním.

Střez se pokrytce, přijde-li za tebou s koláčem.

Slepičko, nesnášej husí vejce, rozbolí tě řiťka.

Koni, který nejvíc táhne, dává se často nejmíň ovsa.

Dudek nemůže za to, že se nevylíhnul v hnízdě hrdličky.

Jedna prašivá ovce celý ovčín nakazí.

Čím víc pastýřů, tím nedbaleji se pase.

Kdo jiného do bahna vede, ten v něm první uvízne.

Svině je svině, byť byla na hedvábném loži.

Každá liška se na husu směje.

Každý kozel svoji bradu chválí.

Liška zavinila výprask, a vlkovi šlo o chlupy.

Havran nemůže za to, že neumí zpívat.

Ani nejhodnější včelka není bez žihadla.

Žádná slepice nesnáší vařená vejce.

Chceš-li s kočkami orat, zapřahej dopředu myši.

House ze dvora chce na zahradu, house ze zahrady chce na dvůr.

Neboj se hněvu boháčů, ale slz chudáků.

Nestrkej svou lžíci do cizí mísy.

Potmě nedělej nic, zač by ses za světla nemusel stydět.

Osel rád koni říká strýčku.

Vrána vráně oči nevyklove.

Zbloudilou ovci sežere vlk.

Kdo muzikantům platí, tomu patří tanec.

Každý má své trápení, já i ty.

Kde se dva přetahují o jedno vejce, třetí ho do kapsy strčí.

Svět zašlape do bláta každého, kdo padne.

Bosého boty netlačí.

Hladová ústa suchou skývu chválí.

V nouzi je každý sám.

Vichr vyvrací duby-doubky jenom zatřese.

Ptáčka, který ráno příliš časně zpívá, večer sežere kočka.

Štika vezme i usopleného okouna, když kapříka nemá.

Nepříjde hora k hoře, ale člověk k člověku.

Kdo má jaro v duši, tomu i zima kvítka dává.

Pravý muž nevyje  s ostatními, i kdyby mezi vlky byl.

Kdyby bič byl ovsem a klení nepomáhalo, leckdo by měl spřežení.

Kdyby byl osel kuchařem, všichni bychom obědvali  bodláky.

Buď lepší a budeš se mít lépe.

Nezralé dobrodiní- kyselý dík.

S kapkou medu dokážeš víc než se džberem syrovátky.

Nám dobro a nikomu zlo.

Zlému psovi tři kousky, dobrému dobré slovo.

Slíbíš-li hrstku, zatouží po vrchovatém voze.

Dej pokoj, a dají ti pokoj.

V noci se nemusíš bát strašidel, ale zlých lidí.

Mrzutý soused je horší než svrab.



O MOCI A VLÁDĚ:

Ať vládne medvěd nebo lev, ten i onen bere a žere.

Člověk je sám sobě málokdy pánem.

Staré hrady pamatují hodně zločinů.

Cestou vzhůru to bez předklonu nejde.

Před hrdým stůj zpříma, k ponížení se ochotně skloň.

Nenos hlavu vysoko, nebo si při pádu natlučeš nos.

Obře, nedělej se velkým, David tě porazí.

Vlci tě sežerou, budeš-li ovce.

Stojíš-li uprostřed, strkají do tebe ze všech stran.

Nebuď ovce, když tě Bůh stvořil beranem.

Velký strom- velký pád.

Velké řeky mají málokdy čistou vodu.

Plivneš-li proti větru, sliny ti vletí mezi oči.

Kdyby kočka měla křídla, bylo by málo vrabců.

Král potřebuje mnohem víc očí a uší než my.

I panské blechy koušou.

Když se pánovi zadře trn v řiti, jsou poddaní biti.

Řeka má ryby pro každého, ale jenom páni je loví.

Čím větší zámek, tím menší domky ve vsi.

Čím větší pták, tím větší hnízdo.

I na radnici sedávají krkavci.

Veškerá zámecká čeleď kulhá, když je pán chromý.

Radši si rozhněvat krále jako starostu.

Velcí páni- velké hříchy.

Když krahujci sněmují, brzy bude po malých ptácích.

Krásný stehlík nebo obyčejný vrabec , jestřábovi je to jedno.

Kdybys nelezl nahoru, nespadl bys dolů.

Na tvrdý kámen tvrdý klín.



O ZÁKONU A SPRAVEDLIVOSTI:

Zlu nejsnáze zabráníš na jeho počátku.

Dobrý soudce má levé ucho stejné jako pravé.

I soudce někdy najde svého soudce.

I soudcovy husy někdy poznají žalobcův chlév.

Trny škrábou ovce i vlky.

Čisté svědomí je nejlepší svědek.

Čisté svědomí se nemá čeho bát.

Špatné svědomí se bojí samo sebe.

Vodě a ohni lze utéct, svědomí nikdy.

Raději nespat kvůli nemoci než kvůli špatnému svědomí.

Svedený má půl viny.

Mlčíš-li k zločinům, podílíš se na nich.

Kde moc má právo, tam právo nemá moc.

Není na světě vody, která by umyla Piláty.

Zákon má pro pány nemálo únikových děr.



O MÍRU A VÁLCE:

Čert války spouští, Bůh je dopouští.

Když se schyluje k válce, zlý duch staví větší peklo.

Kdyby měli pořád dost sil, ještě dnes by Husy pálili.

Nepalte Husy, a nebudou husitské války.

Z hříchů panstva vzcházejí války.

Kde se lidi melou, může ti jít o žebra.

Buben housle přeruší.

Vlídná dlaň zmůže víc než pěst.

Zlé slovo zapálí plamen hněvu.

Vlčí hlad nasazuje lidem vlčí zuby a drápy.

Rychle uhas první jiskru roztržky, vyhneš se palčivému sváru.

I nepatrná jiskra zapálí ves.

Kdo do ohně fouká, brzy si vlasy sežehne.

Války skončí, až příjde Boží království.

Války vyžerou zemi a sežerou lidi.

Války trvají určitý čas, válka s čertem nekončí nikdy.

Válka je pohanská robota.

Dva kohouti do jedného kurníku, z toho bude válka.

Být odvážný a zmužilý je snadné, když je po válce.

Ve válce je hodný s nehodným bit.

Co mír nahromadi, válka hlady sežere.

Každá válka má svůj konec, ale válka v srdci nikdy.

Po válkách přicházejí nemoci.

Válka v zemi zkazí méně než válka v domě.

Kde je válka v domě, anděl vyletí oknem.

Kajícník vede den co den válku sám se sebou.

V duši je stále válka mezi čertem a andělem.

Velké války ať si radši králové sami proti sobě vedou.



O BOHU A NÁBOŽENSTVÍ:

Betlémská hvězda svítí i pastýřům, nejen třem králům.

O pomoc volej Boha, svět je hluchý.

Kdo chudákům půjčuje, tomu Bůh úročí.

Klidný spánek je boží dar.

Boží ruka zraní, ale také zhojí.

Když líný prosí, Pán Bůh dřímá.

Bůh naše motlitby nepotřebuje.

Dobré skutky jsou nejschopnější kazatelé.

Je zbožný jako kocour u tvarohu.

Co není z desatera božích přikázání, to je zákon z pekla.

Peklo pány i kmány do jedné díry hází.

Satan nemá nikdy dost.

Čím větší rámus, tím milejší je ďáblovi.

Ďáblovy pasti se očím líbí.

Ďábel slídí a čmuchá i kolem klášterních vrat.

Kdo jednou nohou vstoupí do hříchu, brzy je v něm oběma.

Co utrhneš Bohu, to ti shrábne čert.

Na hříšné cestě se často ohlížej, jak daleko za tebou je čert.

Kdo dělá čertu dobře, tomu čert peklem zaplatí.

S čertem nejsou žádné špásy ani žerty.

Kde čert pobyl, tam to spoustu let smrdí.

Čert je černý, smrt je bílá, ten chce duše, ta chce těla.

Čím víc dětiček je u stolu, tím více otčenášů náš Pánbůh slyší.

V peníze jich věří víc než v Boha.

Před každým začátkem pohovořme s Bohem.

Boží metla má ostré konce.

Boží metly švihají i krále.

Bůh zve na svou hostinu chudé i bohaté.

Bohu služ nejen v kostele, ale i doma.

Drž se pevně boží ruky, ta nikoho nepustí.

Drž se Boha  v dobrých časech , aby ses k němu nebál v tísni.

Bůh si nenechá nahlížet do nebes, to učí Babylonská věž.



O JISTOTĚ A NEJISTOTĚ:

Drž se staré cesty, neznáš-li novou.

Dobrý kočí se drží známé koleje.

I železná obruč po delší době praskne.

Všechno má svůj konec: švec i kopyto.

Všechno má svůj konec- a klobása má dva.

Smrt máš jistou, hrob ne.

Pěkné počasí a dobré počasí není vždy jedno a totéž.

Uši věří cizím ústům, oči samy sobě.

Věřit snům je jako mlhu do pytle lovit.

Pochybnosti jsou morem pro duši.

Dřív bílé zčerná, než černá zbělá.

Není všechno máslo,co se maže.

Lepší vrabčátko v hrsti než koroptev v polích.

Lepší než slíbená vánočka je podaný kousek chleba.

Zakopnout může i ten nejspolehlivější kůň.

Po kapkách se vyprázdní i největší sud.

Tupým nožem se snáz řízneš než ostrým.

Žádný potok se nevrací do pramene.

Z pecky není za tři dny jabloň.

Kdo se k tobě příliš má, může mít v soudku dvojí pivo.

I na malou chaloupku boží slunko svítí.

Jedlička vesele roste a neví, bude-li žerdí praporu, nebo břevnem šibenice.

Lidé dělají kalendář, Bůh počasí.

Slib má jenom nohy, teprve dar má i ruce.

Čím hlubší brázda, tím delší klas.

Když houstnou mraky, nemusí ještě pršet.

Chceš-li zamést schody, začni odshora.

Chceš-li psa bít, hůl najdeš v každém koutku.



O VÙLI A NUTNOSTI:

Zvon zní podle toho, jak do něj biješ.

Dávej hlohu hnoje, kolik chceš, meruňky mít nebude.

I ta nejlepší kosa se musí naklepat.

Pouta zůstanou pouty, i kdyby byla zlatá.

Ještě se nemusí zbourat chlívek, když koza chcípla.

Ran na srdci se musíme dotýkat citlivými prsty.

I nejtlustší led musí roztát.

I nejtemnější mračna zažene slunce.

Kdo má za sousedy vlky, ať nedrží ovce.

Když je bolavý malíček , bolí tě celá ruka.

Co se jako vůl narodilo, z toho kráva nikdy nebude.

Hoď kočku, jak chceš, pokaždé dopadne na vlastní nohy.

Smetana všude vystoupí na povrch.

Kdo vymetá saze, začerní si ruce.

Kde se tesá dřevo, tam lítají třísky.

Ani rtny nejsou na světě zbytečné.



O OSUDU:

Plátno neví, bude-li plínkou nebo rubášem.

Jedno je dopředu jisté:na konci je smrt.

Je-li to osud, i o žních na slunci zmrzneš.

Koho má potkat neštěstí, ten si v posteli zláme vaz.

Z kolébky do hrobu, takový je náš osud.

Osud je železný pán.

Věštec sám svůj osud nezná.

Svému osudu nikdo neuteče.

Kruť se, jak chceš, z kleští osudu se nedostaneš.

Osud tě potká na každé cestičce.



O ČASE:

Všechno má svou míru a svůj čas.

Zastavit se můžou hodiny, čas nikoliv.

Na každém začátku buď pamětliv konce.

Žádný pták nezpívá dřív, než dospěje.

Ranní deštík a nevěstin pláč trvají stejně dlouho.

Čím starší housle, tím krásnější zvuk.

Staří lidé chválí staré časy.

Ani staré časy nebyly vždycky medové.

Staré časy, staré pověry.

Čas žlutí listy a bělí vlasy.

Čas zhojí i nejhorší rány.

Kdo nepříjde včas, ať bere zbytky.

Kdyby člověk všechno věděl předem, nikdy by se nestalo žádné neštěstí.

Nevzdávejme se krásné naděje, že se vrátí zlaté časy.

Roky odcházejí a my s nimi.



O SMRTI:

Smrt se neptá kalendáře.

Žádná bylinka proti smrti nepomůže.

Který z božích darů je nad pokojnou smrt?

Buď stále k smrti přichystán, možná dnes budeš zavolán.

Každý umíráček o o naší smrti zpívá.

Mrtvému se všude dobře leží.

Přiznání ulehčí umírání.

Kvůli pěknému hřbitovu se nikomu umřít nechce.

Smrt a zima jsou nemilosrdné ženské.

Smrt to má na zámek stejně blízko jak do podzámčí.

Smrt u nikoho nehledí na šaty ani na stav.

Mrtvý může živým otevřít oči.

Kdo v hrobě spí, toho žádné jařmo netlačí.

Dobré skutky jsou nejhezčím pomníkem nebožtíkům na hrob.

Lepší je růže sázet živým do duše než mrtvým na hrob.

Smrt si s náfukou vytře řiť.

Ani lékař smrti nevyklouzne.

Radši být deset let chudý než jeden jediný rok nemocný.

Radši k pekaři než k lékaři.

Poslouchej lékaře dřív, než ho budeš potřebovat.

Nemocného bijí tři pruty: Bolest, zanedbání a lékařova mzda.

Nemoc přicválá na koni a pryč leze po čtyřech.

Prd je lékařem chudého.

Trpělivost je nemocnému nejměkčím ložem.

S malou lžící déle chutná.

Zuby  s bolestí přicházejí i odcházejí.

Radši zdravý spát na hromadě kamení než nemocný ležet na prachovém peří.

Nemocnému pánu nepomůže, že je lože hedvábné.

Žádná bylina nepomáhá od všeho trápení.

Lékárnám se smrt směje stejně hlasitě jako babkám kořenářkám.

S prázdnýma rukama ze světa půjdeš, ledaže by ti dali růženec nebo modlitební knížku.

Smrt se dostane i přes železné dveře.